Alžběta z Yorku: Poslední bílá růže

Alžběta z Yorku byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda IV. Rusovlasá, krásná a dobrosrdečná dívka je miláčkem celé rodiny, v jejím životě však náhle nastane prudký zvrat, když jí na vrcholu svých životních sil zemře otec.

Strýc, neblaze proslulý Richard III., využije jeho smrti k uchvácení trůnu a uvězní v Toweru Alžbětiny dva mladší bratry, oprávněné dědice trůnu, kteří pak beze stopy zmizí. Alžběta musí snášet Richardovy námluvy, aby se stala jeho ženou a tím potvrdila oprávněnost jeho nároku na trůn. Navzdory tomu, že jí král pravděpodobně zavraždil bratry, má za to, že musí jeho návrh na uzavření manželství přijmout.

Alžbětu však zachrání Jindřich Tudor, který se Richardovi postaví v bitvě na Bosworthském poli. Po svém vítězství je prohlášen králem a požádá Alžbětu o ruku, aby se mohla stát první královnou tudorovské rodové linie. Manželství je šťastné a plodné a nejenže spojí do té doby vzájemně bojující rody Lancasterů a Yorků – mající ve znaku červenou a bílou růži –, ale vzejdou z něj i čtyři potomci, kteří se dožijí dospělého věku, mezi nimi i Jindřich VIII. Román Alžběta z Yorku:

Poslední bílá růže je první v autorčině nové řadě nazvané Tudorovská růže, jež se věnuje třem pokolením nejzajímavějšího rodu anglických dějin – Tudorovců.