Popis
Babička s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové, poprvé vydané roku 1855. Vymyká se jednoduchým žánrovým, směrovým a tematickým interpretacím. Žánrově bývá označováno za idylu, novelu, povídkový obraz, soubor nebo za román. Někteří literární historikové ji přiřazují k romantismu, jiní k biedermeieru nebo realismu. Kniha má podobu idealizovaného vzpomínání na dětství v Ratibořickém údolí, popisuje lidové zvyky, vesnický způsob života a obyčejné i výjimečné události, přičemž jednotlivé epizody spojuje postava babičky, laskavé, moudré a zbožné ženy, které si váží všichni lidé v jejím okolí. V textu se nachází velké množství nářečních výrazů, úsloví a zastaralých slov, zároveň však dílo obsahuje mnoho prvků mluveného jazyka, což je oživuje a dělá poměrně srozumitelným i pro moderního čtenáře.
Dílem, z nějž autorka při psaní Babičky ideově nejsilněji čerpala, byla Erbenova Kytice (1837–1853). Také se inspirovala dílem olomouckého univerzitního profesora a lékaře Františka Jana Mošnera Pěstounka (1851) a uvažuje se též o ovlivnění Adalbertem Stifterem. Sama Němcová viděla hlavní zdroj ve svých vzpomínkách na mládí v Ratibořicích. Využila ovšem také své pozdější bohaté etnografické zkušenosti a do Babičky umístila popisy zvyků z různých míst včetně Slovenska. Dílčím předobrazem ústřední postavy byla babička Němcové, Marie Magdalena Novotná-Čudová.
Božena Němcová Babičku psala po smrti syna Hynka, kdy se musela potýkat s nemocemi, chudobou a policejním sledováním. Začala ji psát v pražské Ječné ulici v domě č. p. 516 koncem roku 1853 a dokončila ji v létě roku 1854 ve Vyšehradské ulici, č. p. 1378. Babička pak byla publikována v létě roku 1855 ve čtyřech sešitech. Postupem času se stala jednou z nejúspěšnějších českých knih, dosáhla více než tři stovky českých vydání a byla přeložena do více než dvaceti cizích jazyků.
Recenzie
Nikto zatiaľ nepridal hodnotenie.